Struktura právního systému

Spolková republika Německo je spolkovým státem sdružujícím dnes 16 zemí

a svobodných měst, které mají v zásadě shodné postavení. Vztah těchto zemí a svobodných měst navzájem i vůči Spolku je označován jako kooperativní federalismus. Zhruba to znamená, že jak země a svobodná města, tak i Spolek jsou relativně autonomní, samostatné subjekty, které však jsou spolu úzce propojeny a navzájem spolupracují.

V oblasti zákonodárné jsou Základním zákonem Spolkové republiky Německo (ústavou) určeny celkem tři sféry. Existuje výlučné zákonodárství Spolku v jehož rámci pouze Spolkový sněm a Spolková rada mohou přijímat určité zákony. Jedná se o zákony zejména v oblasti zahraniční politiky, obrany, dopravy letecké a železniční, pošt a telekomunikací, ale i právní ochrany živností a podobně.

V rámci tzv. konkurujícího zákonodárství mohou přijímat zákony země pouze tehdy, nejsou-li přijímány Spolkem. Sem spadají oblasti úpravy jako je právo občanské a trestní, výkon trestu, řízení před soudy, advokacie, notářství, právní poradenství, právo spolčovací a shromažďovací, pracovní, atd. Až ve zbývajících oblastech mohou přijímat své vlastní zákony země.

V oblasti výkonné je naopak více kompetencí přeneseno na země a to i v těch oblastech, které upravují spolkové zákony. Spolkové orgány provádějí správu pouze v takových oblastech jako je armáda, zahraniční politika, do značné části policie, finanční a pracovní úřady atd.

Jednotlivé spolkové země mají tedy i své výkonné orgány v čele se zemskou vládou. Každá spolková země má například i své ministerstvo justice, do jehož působnosti patří i fungování soudů.