Mimosoudní vymáhání pohledávek v Německu

Vlastní aktivity věřitele

V Německu platí, že pokud se strany nedohodnou jinak, dochází k prodlení po třiceti dnech po obdržení faktury (dodání zboží bez faktury) a až poté tedy lze upomínat. Pokud dlužník v uvedeném termínu nezaplatil, jdou veškeré náklady věřitele spojené s vymáháním pohledávky na účet dlužníka.

Je-li dlužník prokazatelně v prodlení s platbou, je důležité odeslat mu co nejrychleji upomínku. Ta však musí být odeslána tak, aby bylo prokazatelné, že ji dlužník obdržel. V upomínce by měla být dlužníkovi připomenuta povinnost platit v určitém termínu a měl by být vyzván, aby svůj závazek splnil do nového termínu, který by neměl být delší než cca 14 dní.

Dojde-li k tomu, že se upomínka vrátí jako nedoručitelná a nelze ji doručit jinak (například faxem či osobně), doporučujeme předat věc inkasní firmě či německým advokátům. Ti mají vlastní možnosti vyhledání nové adresy dlužníka.

Byla-li upomínka dlužníkem přijata a přesto v termínu nezaplatil, může se odeslat obdobně ještě jedna upomínka s kratším termínem platby (např. do sedmi dnů), ale právní význam již druhá upomínka nemá. Jedná se spíše o projev vstřícnosti věřitele, případně o v daném oboru běžnou obchodní zvyklost. Pravidlem totiž je, že dlužník, který chce věc smírně řešit, reaguje již na upomínku první.

I v Německu řeší dlužník ve finanční tísni své pohledávky tak, že platí přednostně  věřitelům, kteří ho mohou nejvíce ohrozit. Zahraniční věřitelé mezi ně nepatří, pokud pouze upomínají. Více než dvě upomínky by proto věřitel dlužníkovi odesílat neměl. Zbytečně mu tím dává čas na to, aby mohl přijmout nejrůznější opatření komplikující věřiteli  následné vvymáhání pohledávky, a navíc projevuje svoji bezradnost.

V roce 2007 zbankrotovalo v SRN cca 30.000 firem a zůstaly po nich nesplacené pohledávky v řádech desítek miliard DEM. I zde platí, že naději má ten věřitel, který jedná rychle.

Pokud dlužník nereaguje na upomínky, či na ně reaguje argumenty pro věřitele nepřijatelnými, pak nezbývá než zapojit do vymáhání pohledávky další subjekty. To však zvýší náklady spojené s vymáháním pohledávky. Věřitel by se proto měl pokusit zjistit, zda je vůbec dlužník solventní a zda je tedy naděje, že se prostředky vynaložené na vymáhání pohledávky mohou vrátit. Pokud je dlužníkem právnická osoba, lze si například na konkurzním soudu místně příslušném sídlu dlužníka ověřit, zda na ni nebyl podán návrh na insolvenční řízení.

V Německu je v současné době (2008) budován internetový systém databází, který by měl umožnit snadnější získávání informací o firmách. Ten však obsahuje zdarma jen skutečně základní údaje, podrobnější lze získat za úplatu – viz. www.handelsregister.de

Je-li však dlužníkem fyzická osoba, je situace komplikovanější. Na příslušném soudu lze prověřit, zda osoba podepsala místopřísežné prohlášení o nesolventnosti, pouze tehdy, prokáže-li tázající, že k tomu má právní důvod. Co je a co není právní důvod, bývá posuzováno nejednotně. Někdy k tomu stačí doklad o existenci pohledávky, jindy je třeba soudního rozsudku.

Známe mnoho případů, kdy se čeští podnikatelé snažili vymáhat pohledávky za německými dlužníky psaním dopisů na místní hospodářské komory, podnikatelské svazy, ZÚ ČR v SRN, starostovi obce, kde má dlužník sídlo atd. Jen zcela výjimečně však dosáhli úspěchu. Problém je totiž v tom, že nikdo z uvedených adresátů nemůže posoudit, zda je pohledávka oprávněná či nikoliv. To může pouze soud. Výsledkem takovýchto aktivit pak bývá pouze další ztráta tolik potřebného času.

Vzhledem k uvedeným skutečnostem by měl každý podnikatel hned od počátku spolupráce získávat průběžně co nejvíce informací o svém obchodním partnerovi, zejména pak o jeho majetkových poměrech. Měl by se snažit také co nejrychleji registrovat případné problémy partnera a včas na ně reagovat.

Inkasní služby

Většina inkasních firem se zabývá pouze mimosoudním inkasem pohledávek. Znamená to, že odesílají dlužníkům výzvy k platbě a jsou-li k tomu dlužníci ochotni, vedou s nimi jménem věřitele jednání o smíru. Pokud dlužník na výzvy k platbě nereaguje, či klade během jednání o smíru pro věřitele nepřijatelné podmínky, inkasní firmy dále již nejednají. Mohou však ještě věřiteli nabídnout, že mu obstarají v zemi dlužníka advokáty.

Výhodou služeb inkasních společností je, že jsou poměrně levné a míru ochoty dlužníka vypořádat pohledávku mimosoudně lze ověřit poměrně rychle. Nevýhodou těchto služeb však je, že dlužník potřebující získat čas může vést s inkasní firmou dlouhá jednání, aniž by je měl vůbec zájem ukončit vypořádáním pohledávky. Má totiž jistotu, že dokud je k vymáhání pohledávky zplnomocněna inkasní firma, nehrozí mu bezprostřední ohrožení jeho majetku. Toho je schopen až advokát podáním žaloby u soudu.

Silnou zbraní inkasních firem je skutečnost, že jsou současně i firmami, které poskytují placené informace o bonitě a serioznosti firem. Dostat se do jejich databáze jako firma neplnící své závazky bývá pro dlužníky nepříjemné.

V Německu je jednou z nejznámějších inkasních společností například Bürgel (www.buergel.de). V ČR lze využívat služeb nadnárodních inkasních společností jako například Coface (www.coface.cz), . Creditreform s.r.o. (www.creditreform.cz),

Dun and Bradstreet (www.dbis.cz), Intrum Justitia (www.intrum.cz/) atd.

Němečtí advokáti

Jsou-li výše uvedené aktivity marné, nebo pokud je třeba jednat rychle, nezbývá než zapojit do vymáhání pohledávky německého advokáta, který ve většině případů zašle dlužníkovi předžalobní upomínku. V ní vyzve dlužníka k platbě v termínu cca 14 dnů a vyčíslí mu současně, jaké bude mít dlužník náklady s danou předžalobní upomínkou. Již k předžalobní upomínce přikládá advokát většinou i plnou moc od českého věřitele.

Obdrží-li německý dlužník předžalobní upomínku od německého advokáta, má v zásadě dvě možnosti. Buď i na ni nebude reagovat, případně bude reagovat pro věřitele nepřijatelným způsobem, a vyčká dalšího vývoje, nebo se pokusí jednat buď sám osobně, nebo přes svého advokáta, o mimosoudním smíru.

Podle našich zkušeností zhruba 85 % německých dlužníků na předžalobní upomínku německého advokáta reaguje. Uvědomují si totiž, že až nyní jsou bezprostředně ohrožováni, protože pouze německý advokát dokáže ohrozit jejich majetek. Zhruba 50% dlužníků je vstřícných a pohledávku buď zaplatí, jednají o splátkovém kalendáři, nebo se snaží vyjednat slevy za vady či pozdní dodání atd.

Pokud dlužník reaguje na předžalobní upomínku s tím, že přiznává svůj závazek, ale vzhledem ke své tíživé finanční situaci žádá o odklad platby či o její rozdělení do postupných splátek, může ho německý advokát vyzvat, aby takový slib potvrdil vykonatelným notářským zápisem. Vykonatelný notářský závazek dlužníka může být pro věřitele velmi výhodný. Náklady s ním spojené hradí totiž notáři dlužník a pokud dlužník svůj závazek neplní, může věřitel hned žádat soud o exekuci. K tomuto úkonu jsou ochotni většinou jen ti dlužníci, kteří chtějí skutečně svůj závazek v budoucnu seriozně splnit.

Jestliže jsou obě strany zastoupeny advokáty, pak vykonatelnou může být i jejich písemná dohoda o splácení dluhu dlužníkem, pokud obsahuje i klauzuli o vykonatelnosti a určuje notáře, který vykonatelnost potvrdí, pokud dlužník svůj závazek nesplní. Pokud dlužník namítá, že nedluží upomínanou částku, například pro vady na dodaných výrobcích či nesplnění termínu jejich dodání, ale dluh v zásadě uznává, je třeba vést jednání o mimosoudním smíru. Pro něj je typické, že věřitel i dlužník ustoupí ze svých původních požadavků. Věřitel tím však stejně většinou získá, protože kdyby měl absolvovat soudní proces, nemusí stejně nakonec vysoudit plnou částku a navíc se k rozsudku ve svůj prospěch může dostat až po delším časovém období.

Vést vhodně jednání o mimosoudním smíru může být poměrně komplikovaná záležitost a proto i v tomto případě němečtí podnikatelé využívají většinou služeb advokáta. Ten totiž nejlépe odhadne, jaké problémy může mít věřitel s vedením soudního sporu a vhodnými argumenty ho nutí přijmout pro dlužníka co nejvýhodnější smír. Zejména zkušenější advokáti navíc odhadnou, jak dalece je český věřitel schopen vést pro něj tak nákladný soudní proces v Německu. I na straně českého věřitele by proto měl stát německý advokát znalý způsobů vyjednávání mimosoudního smíru.

Pokud se obě strany dohodnou na mimosoudním smíru, je třeba tuto dohodu právně ošetřit a zabránit tak dlužníkovi, aby dohodu opět porušil. Optimálním způsobem je opět závazek dlužníka provedený formou notářského zápisu či vykonatelnou dohodou advokátů.

Psáno pro příručku Úspěšné vymáhání pohledávek v praxi

Verlag Dashofer, srpen 2008