Soudní vymáhání pohledávek v Německu

Vést soudní spor s německým dlužníkem lze nejen až poté, co byly marně využity všechny výše uvedené procedury mimosoudní, ale také rovnou po marném uplynutí lhůty z první upomínky zaslané věřitelem. To zejména tehdy, je-li z předchozího jednání dlužníka zřejmé, že neusiluje o smír a potřebuje získat čas. Pro taktiku vedení soudního sporu je proto důležité odhadnout co nejpřesněji charakter dlužníka a jeho úmysly.

Již jsme zdůrazňovali, že zejména v zahraničním obchodě je v zájmu českého podnikatele získávat průběžně co nejvíce informací o svých obchodních partnerech. Měl by tak umět odhadnout, proč mu pak neplatí, jaké mají další plány atd. Jinak je totiž třeba postupovat vůči dlužníkovi, který se dostal do přechodných potíží a jinak vůči tomu, kdo zřejmě jednal s podvodným úmyslem.

Zkrácené soudní řízení

Jednou z forem zkráceného soudního řízení je tzv. upomínkové řízení (Mahnverfahren), kterým se vydává tzv. upomínkový výměr (Mahnbescheid). Jedná se o obdobu českého platebního rozkazu a řízení o jeho vydání.

Návrh na vydání platebního rozkazu se podává na formulářích, které mají k dispozici němečtí advokáti, případně je lze zakoupit ve specializovaných prodejnách. Se zasláním vyplněného formuláře musí navrhovatel zaplatit též zálohu na náklady soudního jednání. Navrhovatelé ze zahraničí musí podávat návrhy na vydání platebního rozkazu pouze u obvodového soudu Berlín - Schönefeld.

Poté zasílá soud platební rozkaz dlužníkovi. Jakmile ho dlužník obdrží, začíná mu běžet čtrnáctidenní lhůta, během níž může podat proti platebnímu rozkazu odpor. Odpor nemusí zdůvodňovat. Pokud odpor dlužník nepodá, může věřitel žádat soud o vydání vykonávacího titulu. I proti vykonávacímu titulu se však může dlužník do čtrnácti dnů po jeho obdržení odvolat. Jak podání odporu, tak i odvolání se proti vykonávacímu titulu má za následek zahájení klasického soudního sporu. To však již u soudu v dané věci příslušného, kam veškerou dokumentaci zasílá sám soud, u něhož řízení probíhalo.

Platební rozkaz je v obchodních soudních sporech mezi německými účastníky využíván poměrně často a zhruba v osmdesáti procentech případů je také vydáním platebního rozkazu soudní řízení ukončeno. Naše zkušenost se zastupováním českých věřitelů je však jiná - ve většině případů využili němečtí dlužníci svého práva odporu či odvolání. Zjevně přitom spoléhali na to, že český věřitel nebude mít na klasický soudní spor dostatek prostředků, nebo při něm nebude schopen dokázat svůj nárok.

V rámci zkráceného soudního řízení se projednává i vydání směnečného či šekového rozkazu. I v tomto případě rozhoduje soud bez jednání a tedy i bez slyšení věřitele či dlužníka. Rozhoduje pouze na základě žaloby a předložených důkazů. Žalobu na vydání šekového či směnečného rozkazu je nutno podat do šesti měsíců ode dne, který byl na šeku uveden jako lhůta k jeho předložení, či co byla směnka splatná. Šek či směnka musí být soudu předloženy v originále.

V této souvislosti zdůrazněme skutečnost, že u šeku je významné místo jeho vystavení. Vystaví-li německý partner šek a na něm jako místo vystavení uvede kterékoliv místo v SRN a místem splatnosti je jeho německá banka, pak musí být šek v té bance předložen do osmi dnů od vystavení. Jestliže by jako místo vystavení uvedl místo v ČR, pak je třeba předložit šek do příslušné německé banky do dvaceti dnů. Šekové a zejména směnečné právo je i v SRN poměrně komplikované a tak vždy doporučujeme konzultaci s německými advokáty.

Klasický soudní spor

Za klasický soudní spor zde označujeme soudní spor, při němž jsou slyšeni oba účastníci a který probíhá v několika etapách. Klasické soudní řízení začíná podáním žaloby, ale předchází mu důsledné zvážení mnoha skutečností. Předně je to problém promlčecí lhůty. Ta je v SRN ve věcech vymáhání pohledávek mezi podnikateli tříletá. Začíná běžet dnem po dni splatnosti pohledávky a končí poslední kalendářní den třetího roku.

Další významnou skutečností je důkazní situace žalobce. Zdůrazňujeme zde, že soudy v Německu rozhodují výhradně na základě předložených důkazů. Je na německém advokátovi zastupujícím českého věřitele, aby zhodnotil jeho důkazní situaci. Kde chybí listinné či věcné důkazy, je třeba zvážit, kdo by mohl v budoucím sporu vystupovat jako svědek a co by měl svojí výpovědí doložit.

Naše zkušenost bohužel ukazuje, že stále příliš mnoho českých podnikatelů není schopno prokázat řádně svoji pohledávku. Z toho důvodu doporučujeme podávat žalobu zhruba pouze u poloviny případů, které by jinak bylo možno řešit úspěšně soudně. Nejčastějším nedostatkem je, že český věřitel není schopen prokázat, že si dlužník příslušné zboží či služby skutečně objednal. Jakkoliv lze i s německými partnery obchodovat bez písemné smlouvy, písemnou objednávku proto považujeme za nutnou.

Před podáním žaloby je třeba také zvážit, zda bude veden soudní spor o celou dlužnou částku, nebo zda bude podána tzv. částečná žaloba na částku nižší. To může souviset jak s již uvedenou důkazní situací věřitele, tak i s mírou znalostí argumentů dlužníka. Nelze totiž vyloučit, že dlužník například použije důkazy o skutečnostech, které věřitel nezná. Třeba o tom, že dlužná částka byla uhrazena hotově některému ze zaměstnanců věřitele.

Konečně je nutné posoudit, zda jsou jasné náležitosti žaloby, tedy zejména přesná identifikace dlužníka a věřitele (žalovaného a žalujícího), místo soudu, popis obchodního případu, návrh znění rozsudku atd. Po obdržení žaloby tuto soud odešle žalovanému a vyzve ho, aby se k jednotlivým bodům žaloby do určeného termínu písemně vyjádřil. Vyjádření žalovaného je pak zasláno žalujícímu a opět s výzvou, aby se k argumentům žalovaného vyjádřil. Tato etapa písemného řízení probíhá tak dlouho, dokud nemá soud za to, že věc je již dostatečně jasná a může být tudíž nařízeno jednání ústní.

V písemném řízení soud očekává, že obě strany uvedou všechny argumenty ve svůj prospěch a že budou na argumenty protistrany reagovat co nejúplněji, a to i s odesláním či uvedením důkazů prokazujících tu či onu skutečnost (např. doklad o odeslání faktury, výpověď konkrétního svědka, text smlouvy atd.). Pokud neuvede jedna ze stran již v tomto stadiu všechny argumenty ve svůj prospěch, či nereaguje úplně na argumenty protistrany, může soud v následném ústním jednání další argumenty či důkazy odmítnout s tím, že měly být uplatněny již ve fázi písemného řízení. Tím se soudy snaží minimalizovat čas strávený vlastním projednáváním věci před soudem.

Pokud žalovaný nezašle soudu v určeném termínu svoji reakci na žalobu, vydá soud tzv. zmeškací rozsudek, ve kterém vyhoví požadavkům žalujícího. Jestliže se žalovaný proti rozsudku do čtrnácti dnů po obdržení neodvolá, stane se rozsudek pravomocným. Pakliže se žalovaný proti rozsudku odvolá, nařídí soud termín jednání ve věci.

Jestliže by se již během tohoto stadia prokázalo, že žalující nemá pro svá tvrzení důkazy a žalovaný takovým tvrzením hodnověrně odporuje, pak soud žalobu zamítne. Při prvním ústním jednání přednese nejdříve soudce popis sporného případu tak, jak ho zná z žaloby a předchozího písemného jednání. Často již v této chvíli dá také najevo, jak případ hodnotí, a vyzve strany, aby spolu uzavřely smír. Pokud strany smír odmítnou, pokračuje jednání výpověďmi účastníků sporu, při nichž se každá strana snaží prokázat oprávněnost svých požadavků.

Zvláštní význam má rovněž výpověď svědků, kteří jsou vždy předem k výslechu písemně vyzváni. Soud však nepředvolá automaticky všechny mu navržené svědky, ale pouze ty, kteří svojí výpovědí mohou objasnit skutečnosti, které jsou nejen pro případ důležité, ale které také není možné prokázat snadněji jinými důkazními prostředky. Výpověď českých svědků před německými soudy vyvolává podle našich zkušeností především psychické problémy vyvolané jak neznámým prostředím a často též jazykovou bariérou, tak i mírou odpovědnosti, kterou si svědek uvědomuje. To pak vede k tomu, že svědek formuluje své odpovědi nejasně, příliš stručně anebo naopak hovoří i o věcech, na něž se jej soud netázal. Je proto žádoucí připravit svědka předem na atmosféru soudu, postup při jeho výpovědi a zejména témata, která jsou v jeho výpovědi důležitá. Taková příprava je přípustná do té míry, že svědek nesmí být veden ke lživé výpovědi.

Při účasti svědků vyžaduje soud předem náklady na jejich cestovné a náhradu jejich ušlého výdělku. Jestliže čeští svědci nehovoří plynně německy a vyžadují tedy tlumočníka, pak soud žádá platit předem i jeho odměnu. Náklady na svědka se většinou pohybují ve výši cca 200 EUR a na tlumočníka cca 250 EUR. Čeští svědci se však mohou písemně zříci svých nároků, pak částku není třeba hradit.

Soudce se snaží důsledně ukončit projednávání věci před soudem co nejrychleji, ne však na úkor dostatečného poznání sporné věci. Spíše výjimečně se proto podaří ukončit soudní spor již při prvním jednání, pokud samozřejmě na něm nedojde ke smíru. Většina soudních sporů, pokud nejsou mimořádně složité, končí zhruba do půl roku po podání žaloby.