Obrázek D-Tabulek

Výživné z tabulky: Jak Němci počítají výživné na dítě – a kterou tabulku použijete, když jeden rodič žije v Česku?

V Německu výživné na dítě nepočítá soudce „od oka“, ale podle tabulky. Od 1. ledna 2026 činí minimum pro dítě do pěti let 486 EUR měsíčně, z něhož se ještě odečítá polovina přídavku na dítě. Pro česko-německé rodiny je ale důležitější jiná otázka: podle kterého práva – a tedy podle které tabulky – se výživné vůbec počítá? Odpověď závisí hlavně na tom, kde dítě žije, a někdy i na tom, kde podáte návrh.

Když se rozejdou rodiče, z nichž jeden žije v Česku a druhý v Německu, padne dříve či později otázka: kolik má ten, kdo s dítětem nežije, platit? Česká praxe odpovídá úvahou soudu podle okolností případu. Německá praxe odpovídá tabulkou. A právě rozdíl mezi těmito dvěma přístupy může znamenat stovky eur měsíčně. V tomto článku vysvětlujeme, jak tzv. Düsseldorfer Tabelle funguje, jaká čísla platí pro rok 2026 a – to je pro přeshraniční rodiny nejpodstatnější – kdy se vůbec použije.

Düsseldorfer Tabelle: německý standard, který není zákonem

Düsseldorfer Tabelle vydává Vrchní zemský soud v Düsseldorfu (Oberlandesgericht Düsseldorf) ve spolupráci s ostatními vrchními zemskými soudy. Nejde o zákon ani o nařízení, ale o směrnici (Leitlinie), kterou německé soudy v praxi celostátně používají pro výpočet výživného. Její síla tedy nespočívá v závaznosti, ale v tom, že ji uznávají soudy, úřady pro mládež (Jugendamt) i advokáti.

Zákonným základem je § 1612a BGB. Ten stanoví tzv. minimální výživné (Mindestunterhalt) pro nezletilé dítě, které nežije v domácnosti povinného rodiče. Minimální výživné je odvozeno od daňově osvobozeného věcného existenčního minima dítěte a odstupňováno podle věku: do šesti let činí 87 %, od šesti do dvanácti let 100 % a od dvanácti let 117 % základní částky. Düsseldorfer Tabelle na toto minimum navazuje a rozvíjí je do 15 příjmových skupin podle čistého příjmu povinného rodiče.

Tabulka přitom vychází z předpokladu, že povinný rodič vyživuje dvě oprávněné osoby. Má-li vyživovacích povinností méně nebo více, může se zařazení do skupiny posunout nahoru nebo dolů.

Čísla pro rok 2026

Tabulka platná od 1. ledna 2026 stanoví v první příjmové skupině (čistý příjem do 2 100 EUR) tyto měsíční potřeby dítěte: 486 EUR ve věku 0–5 let, 558 EUR ve věku 6–11 let a 653 EUR ve věku 12–17 let; u zletilého dítěte žijícího u rodiče činí potřeba 698 EUR. S rostoucím příjmem povinného rodiče se částky zvyšují procentní přirážkou – v nejvyšší, 15. skupině (9 701–11 200 EUR) dosahují 200 % minima. Výběr z tabulky:

SkupinaČistý příjem (EUR)0–5 let6–11 let12–17 letod 18 let
1do 2 100486558653698
22 101–2 500511586686733
53 301–3 700584670784838
105 301–5 7007788931 0451 117
159 701–11 2009721 1161 3061 396
Zdroj: Düsseldorfer Tabelle, stav k 1. 1. 2026 (OLG Düsseldorf). Částky v EUR měsíčně, před odečtením přídavku na dítě.

Uvedené částky představují potřebu dítěte, nikoli částku, kterou rodič skutečně platí. Na potřebu se totiž započítává přídavek na dítě (Kindergeld), který v roce 2026 činí 259 EUR měsíčně. Podle § 1612b odst. 1 BGB se u nezletilého dítěte započte polovina přídavku, plní-li druhý rodič vyživovací povinnost péčí o dítě; ve všech ostatních případech, typicky u zletilého dítěte, se započte celý. Skutečně placené částky v první skupině proto činí 356,50 EUR (0–5 let), 428,50 EUR (6–11 let), 523,50 EUR (12–17 let) a 439 EUR u zletilého dítěte.

Příklad: otec žije v Mnichově, jeho rozhodný čistý příjem činí 3 500 EUR a jeho osmiletá dcera žije s matkou v Německu. Otec spadá do 5. skupiny, potřeba dítěte činí 670 EUR; po odečtení poloviny přídavku na dítě (129,50 EUR) platí 540,50 EUR měsíčně. Upozorňujeme, že „rozhodný čistý příjem“ není jednoduše částka na výplatní pásce – podle německé praxe se od něj odečítají některé výdaje a naopak přičítají další příjmy. Přesný výpočet je proto vždy otázkou konkrétního případu.

Kolik musí zůstat povinnému rodiči

Tabulka chrání i povinného rodiče. Vůči nezletilým dětem mu musí zůstat tzv. nezbytný vlastní příjem (notwendiger Selbstbehalt): 1 450 EUR měsíčně, pokud pracuje, a 1 200 EUR, pokud nepracuje. V těchto částkách jsou zahrnuty náklady na bydlení včetně energií až do 520 EUR. Nestačí-li příjem povinného k tomu, aby pokryl výživné všech dětí a zároveň si ponechal nezbytný vlastní příjem, nastává tzv. nedostatkový případ (Mangelfall) a výživné se odpovídajícím způsobem snižuje.

Druhým pojistným mechanismem je kontrolní částka (Bedarfskontrollbetrag), kterou tabulka uvádí u každé příjmové skupiny – například 1 750 EUR ve 2. skupině a 2 050 EUR v 5. skupině. Má zajistit vyvážený poměr mezi tím, co dostanou děti, a tím, co zůstane rodiči. Klesne-li povinnému po zaplacení výživného příjem pod kontrolní částku jeho skupiny, použije se zpravidla nižší skupina.

Které právo se použije? Rozhoduje, kde dítě žije

Tolik k německým číslům. U česko-německých rodin je ale klíčové, zda se vůbec použijí. Rozhodné právo pro vyživovací povinnosti neurčuje ani český, ani německý zákon, ale právo EU: nařízení Rady (ES) č. 4/2009 o výživném v čl. 15 odkazuje na Haagský protokol o právu rozhodném pro vyživovací povinnosti ze dne 23. listopadu 2007.

Základní pravidlo je jednoduché: podle čl. 3 odst. 1 protokolu se vyživovací povinnost řídí právem státu, v němž má oprávněný – tedy dítě – obvyklý pobyt. Pro praxi to znamená:

  • Dítě žije v Česku (například s matkou v Plzni), otec pracuje v Německu: použije se české právo, i když otec žije a vydělává v Německu. Düsseldorfer Tabelle se v takovém případě přímo nepoužije.
  • Dítě žije v Německu, otec v Česku: použije se německé právo včetně Düsseldorfer Tabelle – a to i tehdy, když otec vydělává v Kč.
  • Dítě se přestěhuje: podle čl. 3 odst. 2 protokolu se od okamžiku změny obvyklého pobytu použije právo nového státu. Stěhování tak může změnit výpočet výživného do budoucna.

Volba soudu může znamenat volbu práva

Haagský protokol obsahuje pro výživné rodičů vůči dětem zvláštní pravidla ve prospěch dítěte (čl. 4). Pro přeshraniční spory je zásadní čl. 4 odst. 3: obrátí-li se dítě na soud nebo úřad ve státě, kde má obvyklý pobyt povinný rodič, použije se právo tohoto soudu. Teprve kdyby podle něj dítě výživné získat nemohlo, použije se znovu právo státu obvyklého pobytu dítěte.

Kde lze návrh podat, určuje čl. 3 nařízení č. 4/2009. Na výběr je zejména soud v místě obvyklého pobytu žalovaného (písm. a) nebo soud v místě obvyklého pobytu oprávněného (písm. b); o výživném může rozhodnout i soud, který vede řízení o osobním stavu nebo o rodičovské odpovědnosti, jestliže jeho příslušnost není založena pouze na státní příslušnosti jednoho z účastníků (písm. c a d).

V kombinaci to znamená: dítě žijící v Česku může podat návrh u českého soudu, který použije české právo – nebo u německého soudu v místě bydliště otce, který podle čl. 4 odst. 3 protokolu použije právo německé, tedy i Düsseldorfer Tabelle. Která cesta je pro dítě výhodnější, nelze říci obecně; záleží na výši příjmu povinného rodiče, na potřebách dítěte, na nákladech a délce řízení i na tom, kde se bude rozhodnutí vykonávat. Doporučujeme proto před podáním návrhu spočítat obě varianty.

Česká úprava pro srovnání

Český občanský zákoník pevnou tabulku nezná. Podle § 913 odst. 1 OZ jsou pro určení rozsahu výživného rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Podle § 915 odst. 1 OZ má být životní úroveň dítěte zásadně shodná s životní úrovní rodičů, přičemž toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

Ministerstvo spravedlnosti vydává doporučující tabulku pro určování výživného, která pracuje s procentem z čistého příjmu povinného podle věku dítěte a počtu vyživovacích povinností a se zohledněním míry péče. Na rozdíl od Düsseldorfer Tabelle však pro soudy závazná není a slouží především jako vodítko pro dohodu rodičů.

NěmeckoČesko
Způsob výpočtuDüsseldorfer Tabelle – 15 příjmových skupin, 4 věkové skupiny; celostátně používaná směrniceúvaha soudu podle § 913 a § 915 OZ; doporučující tabulka MSp je orientační
Minimumminimální výživné podle § 1612a BGB; 2026: 486 / 558 / 653 EURpevné minimum zákon nestanoví
Přídavek na dítěKindergeld 259 EUR; u nezletilých se započte polovina (§ 1612b BGB)samostatné posouzení podle českých předpisů
Ochrana povinnéhoSelbstbehalt 1 450 EUR (pracující) / 1 200 EURkontrolní částka v doporučující tabulce (orientační)
Rozhodné právoHaagský protokol 2007 – zpravidla právo obvyklého pobytu dítětetotéž (právo EU)
Zjednodušené srovnání; stav říjen 2026.

Výkon rozhodnutí přes hranice

Dobrou zprávou je, že rozhodnutí o výživném se mezi Českem a Německem vykonávají poměrně snadno. Rozhodnutí vydané ve státě vázaném Haagským protokolem se podle čl. 17 nařízení č. 4/2009 v ostatních členských státech uznává bez zvláštního řízení a je vykonatelné, aniž by bylo třeba prohlášení vykonatelnosti.

Pokud povinný rodič neplatí, nemusí se oprávněný obracet přímo na cizí soud. Nařízení počítá se spoluprací ústředních orgánů: v Německu je jím Spolkový úřad pro spravedlnost (Bundesamt für Justiz) v Bonnu, který za své služby nevybírá poplatky, v Česku Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí (ÚMPOD) v Brně. Žádost se podává u ústředního orgánu státu, kde žije oprávněný, a ten ji předá do druhého státu.

Pro mimosoudní řešení stojí za zmínku i německá specialita: podle § 59 odst. 1 č. 3 SGB VIII může úřední osoba u Jugendamtu sepsat listinu, v níž se rodič zaváže platit výživné dítěti mladšímu 21 let. Taková listina slouží jako exekuční titul, aniž by bylo nutné vést soudní řízení.

Praktická doporučení

  • Nejprve určete obvyklý pobyt dítěte. Na něm závisí rozhodné právo, a tím i to, zda se Düsseldorfer Tabelle vůbec použije.
  • Před podáním návrhu spočítejte variantu podle českého i podle německého práva a zvažte, u kterého soudu návrh podat (čl. 3 nařízení č. 4/2009, čl. 4 odst. 3 Haagského protokolu).
  • Opatřete si doklady o příjmu povinného rodiče za delší období; v Německu se vychází z tzv. rozhodného čistého příjmu, nikoli z hrubé mzdy.
  • Hlídejte stěhování. Změna obvyklého pobytu dítěte mění rozhodné právo do budoucna a může být důvodem k nové úpravě výživného.
  • Řešte zvlášť nárok na přídavky na dítě. Kdo a v jaké výši má nárok na Kindergeld nebo české dávky, se řídí pravidly koordinace sociálního zabezpečení, nikoli výživným.
  • Upřednostněte dohodu. Dohoda schválená soudem nebo listina sepsaná u Jugendamtu je rychlejší a levnější než sporné řízení.

Závěr

Düsseldorfer Tabelle dává německému výživnému předvídatelnost, kterou české právo nemá. Pro česko-německé rodiny je však rozhodující, kde dítě žije a kde se o výživném rozhoduje. Právě volba soudu může rozhodnout o tom, zda se výživné vypočte podle české úvahy, nebo podle německé tabulky.

Řešíte výživné s německým prvkem – jako rodič, nebo jako advokát, který potřebuje posoudit německou stranu případu? Napište nám na využijte kontaktní formulář na tomto webu. Spočítáme obě varianty a doporučíme vhodný postup.

Článek má informativní povahu a nenahrazuje právní poradenství v konkrétním případě. Stav k 29. 10. 2026.