Chybná aktualizace firmwaru, která vyřadí chytrý termostat a vymaže uživateli soukromá data. Ještě nedávno by to byl v Německu především spor o vady. Od 9. prosince 2026 může jít o odpovědnost za vadný výrobek, a to bez finančního stropu a s ulehčeným dokazováním. Německý Spolkový sněm přijal 8. října 2026 zcela nový zákon o odpovědnosti za vadné výrobky. Týká se českých výrobců, kteří dodávají na německý trh, dovozců zboží ze třetích zemí, softwarových firem i e-shopů, které zboží skladují a expedují přes fulfilment.
Co se mění a od kdy
Německý zákon o odpovědnosti za výrobek (Produkthaftungsgesetz, ProdHaftG) platil v zásadě beze změn od roku 1989. Nová evropská směrnice (EU) 2024/2853 ze dne 23. října 2024 nahrazuje dosavadní směrnici 85/374/EHS, a to s účinností od 9. prosince 2026 (čl. 21 směrnice). Členské státy ji musí do stejného dne provést (čl. 22 odst. 1).
Německo zvolilo cestu zcela nového zákona. Spolkový sněm (Bundestag) přijal „Gesetz zur Modernisierung des Produkthaftungsrechts und zur Änderung weiterer Vorschriften“ dne 8. října 2026 na základě vládního návrhu (BT-Drs. 21/4297) a zprávy výboru (BT-Drs. 21/8429). Zákon nyní projednává Spolková rada (Bundesrat) pod číslem tisku 584/26, s lhůtou do 30. října 2026. Ve Spolkové sbírce zákonů zatím vyhlášen nebyl.
Podstatné jsou dva údaje:
- Účinnost: jádro zákona, tedy nový ProdHaftG v článku 1, nabývá účinnosti 9. prosince 2026 (čl. 17 odst. 1). Ke stejnému dni pozbývá účinnosti dosavadní zákon z roku 1989 (čl. 2).
- Přechodné ustanovení: pro výrobky uvedené na trh nebo do provozu do 8. prosince 2026 včetně se i nadále použije dosavadní zákon (§ 23 nového ProdHaftG). Rozhoduje tedy datum uvedení konkrétního výrobku na trh, nikoli datum vzniku škody.
Pro české firmy to znamená, že ve skladech a v distribuci se budou ještě roky souběžně pohybovat výrobky podléhající „starému“ a „novému“ režimu. Datum uvedení na trh je proto třeba u každé šarže spolehlivě doložit.
Software, aktualizace a „digitální služby“ jako výrobek
Nejviditelnější změnou je rozšíření pojmu výrobek. Podle § 2 odst. 1 nového ProdHaftG jsou výrobkem vedle movitých věcí a elektřiny výslovně také:
- software (bod 3), s výjimkou svobodného a otevřeného softwaru (open source) vyvinutého nebo dodaného mimo podnikatelskou činnost,
- digitální výrobní podklady (bod 4), například soubory pro 3D tisk.
Nerozhoduje, zda je software uložen v zařízení, dodán samostatně nebo poskytován jako služba. Za výrobek se považuje i tehdy, je-li integrován do jiné věci nebo s ní propojen.
Na software navazují další dvě novinky. Podle § 4 odpovídá výrobce i za „propojené služby“ (verbundene Dienste), tedy digitální služby, bez kterých by výrobek nemohl plnit některou ze svých funkcí. Typicky jde o cloudovou aplikaci, přes kterou se ovládá chytré zařízení. Podle § 8 odst. 2 se okamžik, ke kterému se posuzuje vadnost, posouvá, pokud si výrobce nad výrobkem zachoval kontrolu. Ta je dána zejména tehdy, když může sám nebo přes třetí osobu poskytovat softwarové aktualizace. Odpovědnost proto nekončí okamžikem prodeje, ale trvá, dokud výrobek „visí“ na výrobcově aktualizačním kanálu.
Při posuzování vadnosti zohlední soud podle § 7 mimo jiné i schopnost výrobku se po uvedení na trh učit a požadavky na kybernetickou bezpečnost. Výrobek naopak není vadný jen proto, že později přijde na trh lepší výrobek (§ 8 odst. 3).
Kdo všechno odpovídá
Starý zákon pracoval především s výrobcem, dovozcem a subsidiárně s dodavatelem. Nový zákon vytváří kaskádu odpovědných osob:
- Výrobce (§ 3): ten, kdo výrobek vyvíjí nebo vyrábí, nebo si jej nechá navrhnout či vyrobit. Za výrobce se považuje i ten, kdo se za něj vydává uvedením svého jména nebo ochranné známky.
- Výrobce komponenty (§ 4): odpovídá vedle výrobce finálního výrobku, pokud vadná komponenta, kterou výrobce zabudoval nebo s jejímž zabudováním souhlasil, způsobila vadu výrobku.
- Ten, kdo výrobek podstatně změní (§ 5): pokud výrobek po uvedení na trh bez souhlasu výrobce podstatně upraví a poté jej dodá nebo uvede do provozu, stává se výrobcem změněného výrobku. To je důležité pro firmy, které repasují, upravují nebo „upcyklují“ výrobky.
- Dovozce a zplnomocněný zástupce (§ 10): odpovídají stejně jako výrobce, je-li výrobce usazen mimo Evropskou unii.
- Poskytovatel fulfilmentu (§ 11): odpovídá, pokud není k dispozici dovozce ani zplnomocněný zástupce usazený v EU. Poskytovatelem fulfilmentu je ten, kdo v rámci podnikání nabízí alespoň dvě ze čtyř služeb: skladování, balení, adresování a odeslání zboží, které mu nepatří. Přepravci a poštovní služby mezi ně nepatří.
- Dodavatel (§ 12): každý další článek dodavatelského řetězce. Odpovídá, nelze-li zjistit výrobce, dovozce, zástupce ani fulfilment usazený v EU. Musí jej však poškozený vyzvat a dodavatel do jednoho měsíce od doručení výzvy neoznačí některou z těchto osob nebo svého vlastního dodavatele.
- Provozovatel online platformy (§ 13): odpovídá obdobně jako dodavatel, jestliže platforma umožňuje spotřebitelům uzavírat smlouvy s podnikateli na dálku a jsou splněny podmínky čl. 6 odst. 3 nařízení o digitálních službách (DSA).
Pro české firmy z toho plynou tři typické situace. Český výrobce usazený v EU odpovídá jako výrobce, a to i za komponenty od subdodavatelů a za software v zařízení. Česká firma, která dováží zboží např. z Asie a prodává je v EU, odpovídá podle § 10 jako dovozce stejně jako výrobce. Český e-shop, který jen přeprodává zboží výrobce z EU, bude většinou „pouze“ dodavatelem. Ten se odpovědnosti zprostí, pokud včas a doložitelně označí svého dodavatele.
Odpovídá-li za tutéž škodu více osob, odpovídají společně a nerozdílně (§ 15). Ve vnitřním vztahu rozhoduje, pokud není stanoveno jinak, především míra, v jaké kdo škodu způsobil.
Jaké škody se nahrazují
Podle § 1 nového zákona se nahrazuje škoda vzniklá fyzické osobě v podobě:
- smrti nebo újmy na zdraví, včetně lékařsky uznaného poškození duševního zdraví,
- poškození nebo zničení věci, s výjimkou samotného vadného výrobku a věcí užívaných výlučně k profesním účelům,
- zničení nebo poškození dat, která nejsou užívána k profesním účelům. Pro náhradu se použije obdobně § 249 odst. 2 BGB (§ 14 odst. 1).
Odpovědnost za vadný výrobek tak i nadále chrání zejména spotřebitele a soukromou sféru. Škody v podnikatelském provozu odběratele zůstávají věcí smluvní odpovědnosti.
Zásadní změna se týká finančních limitů. Dosavadní zákon omezoval odpovědnost za škody na zdraví u výrobků se stejnou vadou stropem 85 milionů EUR (§ 10 ProdHaftG 1989) a u škod na věcech nesl poškozený spoluúčast 500 EUR (§ 11 ProdHaftG 1989). Nový zákon žádný strop ani spoluúčast neobsahuje. Směrnice navíc výslovně stanoví, že odpovědnost vůči poškozenému nesmí být omezena smlouvou ani vnitrostátním právem (čl. 15). Podle bodu 56 jejího odůvodnění to platí i pro finanční stropy. Odpovědnost vůči poškozenému nelze předem smluvně vyloučit ani omezit ani podle nového zákona (§ 18).
Dokazování: zpřístupnění důkazů a domněnky
Pro praxi je možná nejdůležitější procesní část zákona. Poškozený dosud musel prokázat vadu, škodu i příčinnou souvislost. To u složitých technických výrobků a softwaru bývalo téměř nemožné. Nový zákon přináší dva nástroje:
Zpřístupnění důkazů (§ 19). Předloží-li žalobce skutečnosti a důkazy, které dostatečně podporují věrohodnost jeho nároku, nařídí soud na návrh žalovanému, aby zpřístupnil relevantní důkazní prostředky, které má k dispozici. Zpřístupnění musí být nezbytné a přiměřené. Soud přitom zohlední oprávněné zájmy všech stran, zejména ochranu obchodního tajemství podle zákona o ochraně obchodního tajemství (GeschGehG), a může informace označit za utajované. Obdobně může být k zpřístupnění důkazů vyzván i žalobce, potřebuje-li je žalovaný ke své obraně.
Zákonné domněnky (§ 20). Vadnost výrobku se předpokládá zejména tehdy, když:
- žalovaný nesplní soudní příkaz ke zpřístupnění důkazů,
- žalobce prokáže, že výrobek nesplňuje závazné požadavky na bezpečnost podle německého nebo unijního práva, které mají chránit právě před vzniklým rizikem, nebo
- žalobce prokáže, že škodu způsobila zjevná porucha výrobku při rozumně předvídatelném použití nebo za běžných okolností.
Příčinná souvislost se předpokládá, je-li vadnost prokázána a škoda je svou povahou typicky důsledkem takové vady. U technicky nebo vědecky mimořádně složitých případů postačí, aby žalobce prokázal, že vadnost nebo příčinná souvislost jsou pravděpodobné (§ 20 odst. 3).
Výrobce se i nadále může odpovědnosti zprostit, mimo jiné prokáže-li, že vadu nebylo možno podle objektivního stavu vědy a techniky v rozhodné době zjistit (tzv. riziko vývoje, § 9 odst. 1 bod 3). U softwaru, který výrobce dále aktualizuje, je však tento okamžik kvůli § 8 odst. 2 posunutý.
Lhůty
- Promlčení: tři roky od okamžiku, kdy se poškozený dozvěděl nebo měl dozvědět o vadě, škodě a o osobě povinné k náhradě (§ 16).
- Zánik nároků: deset let od uvedení výrobku na trh nebo do provozu (§ 17 odst. 1). Lhůta se prodlužuje na 25 let, pokud poškozenému latentní újma na zdraví bránila uplatnit nárok dříve (§ 17 odst. 3).
Srovnání s českou úpravou
V Česku upravuje odpovědnost za škodu způsobenou vadou výrobku občanský zákoník v § 2939 až 2943 (zákon č. 89/2012 Sb.). Úprava vychází z dosavadní směrnice 85/374/EHS. Výrobek je vadný, není-li tak bezpečný, jak to od něj lze rozumně očekávat (§ 2941 odst. 1).
Směrnice (EU) 2024/2853 je plně harmonizační: členské státy se od ní nesmějí odchýlit ani mírnější, ani přísnější úpravou (čl. 3). Česko proto připravuje novelu občanského zákoníku. Podle dostupných informací skončilo připomínkové řízení 26. ledna 2026 a návrh počítá s účinností k 9. prosinci 2026 a se zrušením dosavadní hranice 500 EUR u škod na věci. Aktuální stav legislativního procesu jsme k datu článku neověřovali v e-Sbírce ani v Poslanecké sněmovně. Před publikací ho doplníme.
Pro české firmy plyne z plné harmonizace jedna dobrá zpráva: pravidla budou v Česku i v Německu obsahově velmi podobná. Rozdíly se projeví spíše v procesu, tedy v tom, jak německé soudy využijí zpřístupnění důkazů a domněnky, a v náhradě nemajetkové újmy, kterou směrnice ponechává národnímu právu (čl. 6 odst. 2). Které právo se na konkrétní spor použije, určuje u škody způsobené výrobkem nařízení Řím II (čl. 5).
Praktická doporučení
- Zmapujte, v jaké roli jste. Jste výrobce, výrobce komponenty, dovozce ze třetí země, nebo jen dodavatel? Prodáváte přes platformu nebo využíváte fulfilment v Německu? Podle toho se liší rozsah rizika.
- Dokumentujte datum uvedení na trh. Pro výrobky uvedené na trh do 8. 12. 2026 platí staré právo, pro pozdější nové. Bez spolehlivé evidence šarží a sériových čísel to v řízení neprokážete.
- Nastavte aktualizační politiku. U výrobků se softwarem určete, jak dlouho a jak budete poskytovat bezpečnostní aktualizace, a archivujte je. Aktualizace mohou odpovědnost založit i jí předejít.
- Upravte smlouvy v dodavatelském řetězci. Odpovědnost vůči poškozenému nelze omezit (§ 18), vnitřní rozdělení rizika mezi podnikateli však smluvně upravit lze a je to vhodné. Jde o regresní doložky, povinnost subdodavatele poskytnout technickou dokumentaci a spolupráci při zpřístupnění důkazů a pravidla pro aktualizace komponent.
- Připravte se na výzvu podle § 12. Dodavatelé a e-shopy by měli umět do jednoho měsíce doložit, od koho výrobek pochází. Jinak hrozí, že budou odpovídat sami.
- Prověřte pojištění. Pokrývá vaše pojištění odpovědnosti za výrobek software, ztrátu dat a škody na duševním zdraví? Odpovídají limity plnění tomu, že zákonný strop odpadá?
- Chraňte obchodní tajemství. Technickou dokumentaci veďte tak, abyste ji v případě sporu mohli předložit soudu a zároveň označit, co je obchodním tajemstvím.
Závěr
Nový německý ProdHaftG mění odpovědnost za výrobek z pravidla zaměřeného na hmotné věci v režim, který postihuje i software, aktualizace a digitální služby. Na straně odpovědných osob rozšiřuje okruh o dovozce, fulfilment a platformy. Zrušení finančních limitů a ulehčení dokazování zvyšují význam dobré dokumentace a smluvního rozdělení rizik v dodavatelském řetězci. Kdo uvádí výrobky na německý trh po 9. prosinci 2026, měl by se připravit už nyní.
Dodáváte výrobky nebo software na německý trh, nebo řešíte regresní nárok mezi českým a německým partnerem? Kontaktujte nás na praha@machlegal.eu nebo přes kontaktní formulář. Pomáháme českým podnikatelům i kolegům advokátům s věcmi s německým prvkem, v češtině i v němčině.
Článek má informativní povahu a nenahrazuje právní poradenství v konkrétním případě. Stav k 14. 10. 2026. Zákon byl přijat Spolkovým sněmem, ve Spolkové sbírce zákonů dosud nebyl vyhlášen.