Společné jmění manželů v Německu: Zugewinngemeinschaft

Čeští manželé, kteří se přestěhují do Německa, často počítají s tím, že vše, co za manželství nabudou, patří oběma. Německé právo ale společné jmění nezná. Jeho zákonný režim se jmenuje Zugewinngemeinschaft – „společenství přírůstku“ – a navzdory názvu žádný společný majetek nevytváří. Které právo se na vás použije, navíc nezávisí jen na tom, kde žijete, ale i na tom, kdy jste se vzali.

Byt v Mnichově: čí vlastně je?

Petr a Jana se vzali v Brně. Krátce nato se kvůli Petrově práci přestěhovali do Mnichova. Po několika letech Petr koupí byt, zaplatí ho ze svých výdělků a v německé pozemkové knize (Grundbuch) je zapsán jako jediný vlastník. Jana je přesvědčena, že byt patří do společného jmění, protože „tak je to v Česku“.

Zda má pravdu, nelze odpovědět bez dvou předběžných otázek: kterým právem se řídí jejich majetkové poměry a co toto právo o vlastnictví za trvání manželství říká. Česká a německá úprava se přitom liší v samotném principu – nikoli v detailech.

Český výchozí bod: společné jmění vzniká automaticky

Podle § 708 a 709 občanského zákoníku patří do společného jmění to, čeho jeden nebo oba manželé nabudou za trvání manželství. Nezáleží přitom na tom, který z manželů je účastníkem kupní smlouvy ani na koho je věc zapsána v katastru. Mzda se stane součástí společného jmění, jakmile s ní manžel může nakládat (§ 711 odst. 2). Záleží ale na tom, odkud pocházejí peníze, kterými se platí.

Zákon zná jen několik výjimek. Do společného jmění nepatří:

věci sloužící osobní potřebě jednoho z manželů,
dary, dědictví a odkazy pro jednoho z manželů,
náhrada nemajetkové újmy,
to, co jeden manžel nabyl právním jednáním týkajícím se jeho výlučného vlastnictví, a náhrady za jeho poškozený výhradní majetek.

Zisk z výhradního majetku se ale do společného jmění dostává (§ 709 odst. 2). Do společného jmění patří i dluhy převzaté za trvání manželství, s výjimkami podle § 710. Věřitel jednoho z manželů se může v exekuci uspokojit i ze společného jmění (§ 731); obranu druhého manžela upravuje § 732.

Pro správu platí jednoduché pravidlo. Běžné záležitosti vyřizuje každý z manželů sám. V ostatních jednají manželé společně nebo jeden se souhlasem druhého; bez souhlasu se může opomenutý manžel dovolat neplatnosti (§ 714).

Od zákonného režimu se lze odchýlit smlouvou o manželském majetkovém režimu, která vyžaduje formu veřejné listiny, v praxi notářský zápis (§ 716 odst. 2). Manželé si mohou sjednat režim oddělených jmění, vznik společného jmění až ke dni zániku manželství nebo rozšíření či zúžení jeho rozsahu (§ 717). Smlouvu lze zapsat do seznamu listin o manželském majetkovém režimu u Notářské komory (§ 721).

Po zániku manželství se společné jmění vypořádává dohodou nebo soudem. Výchozím pravidlem jsou stejné podíly (§ 742 odst. 1 písm. a). Každý manžel může žádat náhradu toho, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek (§ 742 odst. 1 písm. c). Tato náhrada se valorizuje podle toho, jak se změnila hodnota věci, do které byly peníze vloženy (§ 742 odst. 2). Ústavní soud v nálezu Pl. ÚS 23/24 z 11. 9. 2024 zdůraznil, že valorizace je výchozí zákonné pravidlo a není podmíněna dohodou manželů. Kdo se do tří let nevypořádá ani nepodá návrh k soudu, uplatní se na něj zákonná fikce podle § 741. Nemovitosti pak připadnou do podílového spoluvlastnictví s podíly napolovic.

Kupuje jen jeden z manželů: čí je věc?

Zaplaceno z výdělků nebo jiných společných prostředků. Věc patří do SJM, i když smlouvu podepsal a v katastru je zapsán jen jeden z manželů.
Zaplaceno celé z výhradního majetku kupujícího. Jde třeba o peníze z prodeje bytu, který měl před svatbou, nebo o zděděné peníze. Věc pak do SJM nepatří (§ 709 odst. 1 písm. d). Kdo to tvrdí, musí to ale prokázat. Podle rozsudku NS sp. zn. 22 Cdo 3070/2021 (R 48/2023) se věc nabytá za trvání manželství považuje za součást SJM. Důkazní břemeno nese ten, kdo tvrdí výjimku. Mezi manžely to platí i tehdy, když je v katastru zapsán jen jeden z nich.
Peníze ležely na účtu, kde byly výhradní i společné prostředky. Smísení na jednom účtu samo o sobě neznamená, že bylo placeno ze SJM. Soud posuzuje výši a původ prostředků na účtu a výši platby. Význam má i prohlášení druhého manžela v kupní smlouvě, že jde o výhradní prostředky (22 Cdo 3070/2021).
Koupeno na úvěr, který sjednal jen jeden z manželů. Bez souhlasu druhého manžela dluh do SJM nepatří (§ 710 písm. b). Peníze z úvěru a to, co se za ně pořídilo, však součástí SJM jsou. Tak rozhodl velký senát NS v rozsudku sp. zn. 31 Cdo 2008/2020 z 9. 12. 2020.

Opačná situace nastává, když kupují oba manželé a projeví vůli nabýt věc do společného jmění. Věc se pak stane součástí SJM, i když byla zaplacena výhradně z výlučných prostředků jednoho z nich (NS 22 Cdo 410/2008, převzato např. v 22 Cdo 2913/2021). Ten, kdo platil ze svého, může pak při vypořádání žádat náhradu svého vnosu.

Pro českého čtenáře je podstatné: v Česku nerozhoduje, kdo kupní smlouvu podepsal. Rozhoduje, kdy byla věc nabyta a z čeho byla zaplacena. Byt koupený za trvání manželství z výdělků patří oběma od prvního dne. Byt zaplacený z peněz z prodeje předmanželského bytu patří jen kupujícímu. To ale platí jen tehdy, když to kupující dokáže.

Zugewinngemeinschaft: společenství, které nic společného nevytváří

Německý zákonný režim stojí na opačném principu. § 1363 odst. 2 BGB výslovně stanoví, že majetek manželů se jejich společným majetkem nestává. To platí i pro majetek, který jeden z nich nabude po svatbě. Vyrovnává se teprve přírůstek (Zugewinn), a to až ve chvíli, kdy režim skončí.

Za trvání manželství proto má každý manžel svůj majetek a sám ho spravuje (§ 1364 BGB). Kdo je vlastníkem, se řídí obecným věcným právem. U nemovitosti je vlastníkem ten, kdo ji nabyl dohodou o převodu vlastnictví (Auflassung) a zápisem do Grundbuchu (§ 873 a 925 BGB). Majetkový režim na tom nic nemění.

Kupuje jen jeden z manželů: čí je věc podle německého práva?

Zaplaceno z výdělků. Byt patří jen Petrovi, který ho koupil. Jana nemá k bytu žádné věcné právo, jen případný budoucí peněžitý nárok na vyrovnání přírůstku.
Zaplaceno z předmanželských úspor nebo z dědictví. Byt opět patří Petrovi. Původ peněz se projeví až ve výpočtu. Předmanželské úspory jsou v jeho počátečním majetku a dědictví se k němu přičítá (§ 1374 BGB), takže tyto částky se nevyrovnávají. Zhodnocení bytu po koupi ale do přírůstku spadá.
Část ceny zaplatila Jana ze svého. Vlastníkem zůstává Petr. Německá judikatura takový příspěvek zpravidla hodnotí jako zvláštní plnění mezi manželi (ehebezogene Zuwendung). Vyrovnává se především v rámci vyrovnání přírůstku. Samostatný nárok na vrácení z titulu odpadnutí základu jednání (§ 313 BGB) přichází v úvahu jen výjimečně, kdyby byl výsledek vyrovnání zjevně nepřiměřený a neúnosný.
Kupují oba. Pak jsou oba podílovými spoluvlastníky v poměru zapsaném v Grundbuchu, zpravidla napolovic. Také v tomto případě se pak do vyrovnání přírůstku započítává podíl každého z nich.

V Německu je to tedy přesně naopak než v Česku. Vlastnictví určuje to, kdo kupoval. Odkud byly peníze, se řeší teprve při peněžním vyrovnání na konci.

Samostatná správa má dvě důležité výjimky:

Dispozice s majetkem jako celkem (§ 1365 BGB). K závazku nakládat se „vším svým majetkem“ potřebuje manžel souhlas druhého. Německá judikatura to vztahuje i na prodej jednotlivé věci, která tvoří téměř celý majetek prodejícího. Typicky jde o rodinný dům. Německé notářské kanceláře proto při prodeji nemovitosti ženatého nebo vdané prodávající běžně řeší, zda je souhlas potřeba.
Věci domácnosti (§ 1369 BGB). Ani s nimi nesmí manžel nakládat bez souhlasu druhého.

Jiný přístup platí i pro dluhy. Každý ručí za své dluhy jen svým majetkem a věřitel jednoho manžela nemá přístup k majetku druhého. Výjimkou jsou obchody k přiměřenému krytí životních potřeb rodiny, které zavazují oba manžele (§ 1357 BGB). Neplatí to, pokud manželé žijí odděleně.

Český čtenář by si tedy měl název „Zugewinngemeinschaft“ překládat spíše jako oddělená jmění s vyrovnáním přírůstku. Z českých smluvených režimů má nejblíže k režimu, který vznik společného jmění odkládá ke dni zániku manželství (§ 717 odst. 1 OZ). Rozdíl je ale zásadní: v Německu na konci nevzniká společný majetek, jen peněžitý nárok.

Rozvod: místo dělení věcí peněžitý nárok

Při rozvodu se v Německu nedělí majetek, ale porovnávají se přírůstky. Zugewinn je částka, o kterou konečný majetek manžela převyšuje jeho majetek počáteční (§ 1373 BGB). Manžel s větším přírůstkem dluží druhému polovinu rozdílu (§ 1378 odst. 1 BGB).

Počáteční majetek (Anfangsvermögen) je čistý majetek ke dni svatby. Dluhy se odečítají i do minusu (§ 1374 odst. 1 a 3 BGB). K počátečnímu majetku se přičítá i to, co manžel později zdědil nebo dostal darem (§ 1374 odst. 2 BGB). Tyto hodnoty tedy vyrovnání nepodléhají. Jejich pozdější zhodnocení ale ano.
Konečný majetek (Endvermögen) je čistý majetek ke dni skončení režimu. Při rozvodu je rozhodným dnem doručení návrhu na rozvod druhému manželovi (Rechtshängigkeit, § 1384 BGB), nikoli právoplatnost rozvodu.
Ochrana proti „odkládání“ majetku. Ke konečnému majetku se přičítají bezplatná zcizení, plýtvání a jednání v úmyslu poškodit druhého manžela (§ 1375 odst. 2 BGB). Kdo má ke dni doručení návrhu méně, než uvedl v informaci o majetku ke dni rozluky, musí snížení vysvětlit.
Informační povinnost. Každý manžel může po druhém požadovat informace o majetku ke dni rozluky i k rozhodným dnům včetně dokladů (§ 1379 BGB).

Příklad: Petr měl při svatbě úspory 50 000 €. Ke dni doručení návrhu na rozvod má čistý majetek 250 000 €, převážně byt po odečtení hypotéky. Jeho přírůstek činí 200 000 €. Jana začínala s nulou a dnes má 40 000 €, její přírůstek je tedy 40 000 €. Rozdíl činí 160 000 € a Janě náleží peněžitý nárok na 80 000 €. Byt zůstává Petrovi. Kdyby se manželé řídili českým právem, byl by byt zaplacený z výdělků ve společném jmění. Vypořádání by vycházelo ze stejných podílů a z náhrad za to, co kdo vynaložil ze svého (§ 742 OZ).

Nárok je omezen hodnotou čistého majetku povinného manžela (§ 1378 odst. 2 BGB). Dohoda o vyrovnání uzavřená během rozvodového řízení vyžaduje notářský zápis nebo protokolaci u soudu (§ 1378 odst. 3 BGB).

Praktický tip: Kdo se stěhuje do Německa s majetkem, měl by s partnerem sepsat soupis počátečního majetku. Společně sepsaný soupis se považuje za správný (§ 1377 odst. 1 BGB). Bez něj se vychází z domněnky, že celý konečný majetek je přírůstkem (§ 1377 odst. 3 BGB).

Smrt manžela: čtvrtina navíc, bez počítání

Končí-li Zugewinngemeinschaft smrtí, německé právo přírůstky nepočítá. Zákonný dědický podíl pozůstalého manžela se paušálně zvyšuje o čtvrtinu pozůstalosti. Nezáleží přitom na tom, zda nějaký přírůstek vůbec vznikl (§ 1371 odst. 1 BGB). Vedle dětí dědí manžel ze zákona čtvrtinu (§ 1931 odst. 1 BGB). Spolu se zvýšením tak získá polovinu pozůstalosti.

Pro česko-německé rodiny má zásadní význam rozsudek Soudního dvora EU ve věci Mahnkopf (C-558/16) z 1. 3. 2018. Soudní dvůr v něm řekl, že § 1371 odst. 1 BGB spadá do působnosti dědického nařízení č. 650/2012. Zvýšení o čtvrtinu je tedy třeba vykládat jako dědickoprávní pravidlo a uvádí se i v evropském dědickém osvědčení.

Z toho plyne praktický důsledek: čtvrtina navíc se uplatní jen tehdy, pokud se dědictví řídí německým právem. Podle dědického nařízení je to zpravidla tehdy, když měl zesnulý poslední obvyklý pobyt v Německu. Pokud se manželé řídí německým majetkovým režimem, ale manžel zemře s obvyklým pobytem v Česku, dědictví se řídí českým právem a čtvrtina navíc se nepoužije. Majetkový režim a dědictví je proto potřeba plánovat společně. Prakticky to znamená vzít v úvahu i volbu dědického práva v závěti.

Smluvené režimy: Ehevertrag jen u notáře a za přítomnosti obou

Manželé si mohou své majetkové poměry upravit manželskou smlouvou (Ehevertrag), a to i po uzavření manželství (§ 1408 odst. 1 BGB). Forma je přísnější než v Česku. Smlouva se musí uzavřít do notářského zápisu za současné přítomnosti obou stran (§ 1410 BGB). Postupné podepsání nebo zastoupení jedné strany na základě pozdějšího schválení tedy nestačí.

Německé právo nabízí tři smluvené režimy:

Gütertrennung, oddělená jmění. Nastupuje mimo jiné tehdy, když manželé vyloučí zákonný režim nebo vyrovnání přírůstku (§ 1414 BGB). Nic se nevyrovnává. Pozor ale na dědické důsledky: odpadá čtvrtina navíc a vedle jednoho nebo dvou dětí dědí manžel stejným dílem jako děti (§ 1931 odst. 4 BGB).
Gütergemeinschaft, společenství majetku. Majetek obou manželů se stává společným majetkem (Gesamtgut). Patří do něj i majetek nabytý před svatbou (§ 1416 BGB). Režim je širší než naše SJM a v praxi se používá zřídka.
Wahl-Zugewinngemeinschaft. Jde o německo-francouzský režim založený dohodou ze 4. 2. 2010 (§ 1519 BGB). Může se hodit i českým manželům, jejichž majetkové poměry se řídí německým právem.

Běžná je modifikovaná Zugewinngemeinschaft. Manželé si v ní zákonný režim ponechají, ale například z vyrovnání vyřadí podnik jednoho z nich nebo vyrovnání vyloučí jen pro případ rozvodu. Vyloučení pro případ rozvodu zachovává dědickou čtvrtinu navíc.

Vůči třetím osobám může manžel námitky z manželské smlouvy vznést jen tehdy, pokud o smlouvě věděly nebo o ní z hrubé nedbalosti nevěděly (§ 1412 BGB). Německý registr majetkových režimů (Güterrechtsregister) už dnes § 1412 BGB nezmiňuje. Český seznam listin u Notářské komory tak v Německu nemá obdobu.

Německé soudy manželské smlouvy přezkoumávají. Smlouva, která jednostranně znevýhodňuje slabšího manžela, může neobstát. Typicky jde o manželku, která kvůli dětem přerušila kariéru.

Které právo se na vás použije? Rozhoduje datum svatby

Přestěhování do Německa samo o sobě německý režim nezakládá. Rozhodné právo určuje mezinárodní právo soukromé a jeho pravidla se 29. 1. 2019 zásadně změnila.

Manželství uzavřená od 29. 1. 2019

Platí nařízení Rady (EU) 2016/1103 o majetkových poměrech v manželství, které používají Česko i Německo. Pokud si manželé rozhodné právo nezvolili, řídí se jejich majetkové poměry podle čl. 26 odst. 1 tímto pořadím:

právem státu, kde měli první společný obvyklý pobyt po uzavření manželství;
pokud takový stát není, právem státu společné státní příslušnosti v době svatby;
jinak právem státu, k němuž mají nejužší vazbu.

Takto určené právo se pozdějším stěhováním nemění. Kdo se vzal v Brně, dva roky tam bydlel a pak se odstěhoval do Mnichova, zůstává v českém SJM, i když v Německu žije dvacet let. Na žádost jednoho z manželů může soud použít právo posledního společného pobytu jen výjimečně. Musí být splněny dvě podmínky: pobyt tam trval výrazně déle a oba manželé se na toto právo při plánování svých majetkových vztahů odvolávali (čl. 26 odst. 3). Naopak pár, který se po české svatbě rovnou odstěhoval do Německa, žije v Zugewinngemeinschaft, ačkoli jsou oba manželé čeští občané.

Manželství uzavřená před 29. 1. 2019

Kolizní pravidla nařízení se na starší manželství nepoužijí, pokud si manželé později nezvolili rozhodné právo podle nařízení (čl. 69 odst. 3). Každý soud proto postupuje podle svého dosavadního práva a každý stát má jiná pravidla.

Český soud použije § 49 odst. 3 zákona o mezinárodním právu soukromém. Rozhoduje právo státu, kde mají oba manželé obvyklý pobyt. Pokud takový stát není, rozhoduje právo státu, jehož jsou oba občany, jinak české právo. Zákon neurčuje rozhodný okamžik. Část odborné literatury proto toto hraniční určovatele považuje za proměnlivé: s přestěhováním se může změnit i rozhodné právo.
Německý soud použije podle čl. 229 § 47 odst. 2 EGBGB čl. 15 EGBGB ve znění do 28. 1. 2019. Ten odkazoval na právo rozhodné pro všeobecné účinky manželství v době svatby a na prvním místě na společnou státní příslušnost. Toto právo se později nemění (Unwandelbarkeit).

Tím to ale nekončí. Oba právní řády přijímají zpětný odkaz, český v § 21 odst. 1 ZMPS a německý v čl. 4 odst. 1 EGBGB. Každý soud tedy posuzuje i kolizní normy cizího práva, na které odkazuje.

Vezměme Petra a Janu, kteří se vzali v roce 2012 a v roce 2014 se odstěhovali do Německa:

Německý soud podle starého čl. 15 EGBGB odkáže na české právo, protože oba byli při svatbě čeští občané. České kolizní právo (§ 49 odst. 3 ZMPS) ale odkazuje na stát dnešního společného obvyklého pobytu, tedy zpět na Německo. Německý soud by pak použil německé hmotné právo.
Český soud by šel opačnou cestou. Použije § 49 odst. 3 ZMPS, odkáže na německé právo a německé kolizní právo odkáže zpět na české. Český soud by tak použil české hmotné právo a byt by patřil do SJM.

U starších manželství tedy může výsledek záviset na tom, který soud ve věci rozhoduje. Právě tento řetězec odkazů je místem, kde se česko-německé kauzy nejčastěji lámou. Používejte ho proto jen jako ilustraci a každý případ je potřeba posoudit samostatně. Důležitá je hlavně historie pobytů obou manželů. Na výsledek může mít vliv i to, zda a kdy si manželé někdy zvolili rozhodné právo.

Řešení: zvolte si rozhodné právo sami

Nejspolehlivější cestou z této nejistoty je volba práva podle čl. 22 nařízení 2016/1103. Je možná i u manželství uzavřených před rokem 2019. Volbou práva se manželé dostávají pod režim nařízení (čl. 69 odst. 3). Nařízení umožňuje zvolit si:

právo státu, kde má jeden z manželů obvyklý pobyt, nebo
právo státu, jehož je jeden z nich občanem.

Vše se posuzuje k okamžiku uzavření dohody. Český pár žijící v Německu si tak může vybrat mezi českým a německým právem.

Změna rozhodného práva působí jen do budoucna, pokud se manželé nedohodnou jinak. Zpětná změna nesmí poškodit práva třetích osob (čl. 22 odst. 2 a 3).

Nařízení samo vyžaduje jen písemnou formu, datum a podpis obou manželů (čl. 23 odst. 1). Pokud ale právo členského státu, kde mají oba manželé obvyklý pobyt, stanoví pro majetkové dohody přídavné formální požadavky, platí i ty (čl. 23 odst. 2). Pro manžele s pobytem v Německu proto prakticky platí jediné pravidlo: volbu práva uzavřete u notáře, nejlépe spolu s manželskou smlouvou. Při pobytu v Česku se jako bezpečné řešení nabízí notářský zápis.

Volba práva má smysl i v případě, že chcete zůstat v SJM. Použití českého práva tím postavíte najisto. Musíte ale počítat s tím, že německý notář, banka nebo pozemkový úřad nemusí české SJM znát. Při koupi nemovitosti v Německu je proto vhodné rozhodné právo a majetkový režim výslovně uvést v kupní smlouvě a vyjasnit s notářem, jak se promítne do zápisu v Grundbuchu.

SJM a Zugewinngemeinschaft v jedné tabulce

Otázka	České SJM (zákonný režim)	Německá Zugewinngemeinschaft
Vlastnictví za trvání manželství	Společné pro vše nabyté za manželství s výjimkami (§ 708, 709 OZ). Nerozhoduje, kdo kupoval, ale z čeho se platilo.	Oddělené, každý vlastní své (§ 1363 odst. 2 BGB). Rozhoduje, kdo kupoval, ne z čeho se platilo.
Dary a dědictví	Mimo SJM, zisk z nich do SJM	Mimo vyrovnání, zhodnocení se vyrovnává (§ 1374 odst. 2 BGB)
Správa	Běžné záležitosti každý sám, ostatní se souhlasem (§ 714 OZ)	Každý sám; souhlas jen u majetku jako celku a věcí domácnosti (§ 1365, 1369 BGB)
Dluhy	Zpravidla také společné; věřitel může postihnout SJM (§ 710, 731 OZ)	Každý za své; výjimka u běžných potřeb rodiny (§ 1357 BGB)
Rozvod	Vypořádání věcí a práv, zásadně stejné podíly (§ 742 OZ)	Peněžitý nárok na polovinu rozdílu přírůstků (§ 1378 BGB)
Rozhodný den při rozvodu	Zánik SJM, tj. právní moc rozvodu (§ 740 OZ)	Doručení návrhu na rozvod (§ 1384 BGB)
Nečinnost po rozvodu	Po 3 letech fikce vypořádání (§ 741 OZ)	Promlčení nároku podle obecných pravidel
Smrt manžela	SJM zaniká a vypořádá se v dědickém řízení. Do pozůstalosti patří jen podíl zesnulého.	Dědický podíl + ¼ paušálně (§ 1371 BGB), jen při německém dědickém statutu
Forma smlouvy o režimu	Veřejná listina – notářský zápis (§ 716 OZ)	Notářský zápis za současné přítomnosti obou (§ 1410 BGB)
Veřejná evidence smluv	Seznam listin u Notářské komory (§ 721 OZ)	Účinky vůči třetím podle jejich vědomosti (§ 1412 BGB)

Co udělat, než se stěhujete (nebo když už v Německu žijete)

Zjistěte, které právo se na vás použije. Rozhoduje datum svatby, první společný pobyt a občanství obou manželů. U manželství uzavřených před 29. 1. 2019 mohou český a německý soud dojít k různým výsledkům.
Zvažte volbu práva. Uzavřete ji u notáře, ideálně spolu se smlouvou o majetkovém režimu. Je to nejlevnější ochrana proti pozdějšímu sporu o to, které právo platí.
Sepište soupis majetku ke dni přestěhování nebo svatby. Pokud se uplatní německé právo, společný soupis počátečního majetku rozhoduje o tom, co bude při rozvodu přírůstkem (§ 1377 BGB).
Při koupi nemovitosti v Německu řešte majetkový režim předem s notářem. Rozhodněte, zda nemovitost zapsat na jednoho, nebo na oba, a jak se to promítne do vašeho režimu.
Plánujte zároveň dědictví. Majetkový režim a dědický statut se řídí různými pravidly. Čtvrtina navíc podle § 1371 BGB se uplatní jen při německém dědickém právu.
Nespoléhejte na české vzory. Česká smlouva o zúžení SJM a německý Ehevertrag nejsou zaměnitelné. Rozdílné jsou jak požadavky na formu, tak soudní přezkum obsahu.

Závěr

Jana z našeho příkladu má pravdu jen částečně. Pokud se její manželství řídí českým právem a Petr platil z výdělků nebo z úvěru, patří byt v Mnichově do SJM bez ohledu na zápis v Grundbuchu. Pokud Petr dokáže, že platil výhradně z peněz, které měl před svatbou nebo zdědil, patří byt jen jemu i podle českého práva. Pokud se manželství řídí německým právem, patří byt Petrovi vždy, ať byl zaplacen z jakýchkoli peněz. Jana má při rozvodu nanejvýš peněžitý nárok na vyrovnání přírůstku. Která z těchto variant platí, se dá vyjasnit jednou notářskou listinou. Je lepší ji sepsat dříve, než nastane spor.

Pomůžeme vám posoudit, které právo se na vaše manželství použije. Připravíme také volbu práva, manželskou smlouvu či soupis majetku, a to v české i německé úpravě. Napište nám.

Stav právní úpravy k 1. 10. 2026. Článek podává obecný přehled a nenahrazuje individuální právní posouzení konkrétního případu.

Právní úprava a judikatura

§ 708–721, 731, 732, 736, 740–742 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník – společné jmění manželů
§ 21 a 49 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém
§ 1357, 1363–1379, 1384, 1408, 1410, 1412, 1414–1416, 1519 a 1931 BGB – manželské majetkové právo a dědické právo manžela
čl. 4 a čl. 229 § 47 EGBGB
čl. 22, 23, 26 a 69 nařízení Rady (EU) 2016/1103 o majetkových poměrech v manželství
SDEU, rozsudek ze dne 1. 3. 2018, C-558/16, Mahnkopf
ÚS, nález ze dne 11. 9. 2024, sp. zn. Pl. ÚS 23/24 – valorizace vnosů
NS, rozsudek velkého senátu ze dne 9. 12. 2020, sp. zn. 31 Cdo 2008/2020 – úvěr sjednaný jedním z manželů
NS, rozsudek ze dne 27. 7. 2022, sp. zn. 22 Cdo 3070/2021 (R 48/2023) – důkazní břemeno, smíšené prostředky na účtu
NS, rozsudek ze dne 28. 5. 2009, sp. zn. 22 Cdo 410/2008 – nabytí do SJM z výlučných prostředků vůlí obou manželů

Autor: JUDr. Tomáš Mach, LL.M., Ph.D.

Společné jmění (manželů) v Německu neexistuje: Co se stane s majetkem českých manželů po přestěhování do Německa