Německé pracovní právo: krátký úvod

Německé pracovní právo

Má-li se českých občanů dotknout některá oblast právního řádu Spolkové republiky Německo, bude jí často právě oblast pracovního práva. Řadu zaměstnanců nejen z České republiky totiž lákají pracovní podmínky v SRN, přičemž zvlášť atraktivními jsou zejména tamní výše odměn za práci (aktuálně činí minimální hrubá mzda 9,60 € za hodinu[1]).

Právní úprava pracovního práva v SRN je roztříštěná, je tudíž poměrně složité se v ní zorientovat. Na rozdíl od České republiky zde totiž neexistuje zákoník práce, který by měl charakter kodexu a upravoval tak pracovněprávní materii komplexním způsobem. Ta je obsažena v množství zákonů. Základní úpravu najdeme v občanském zákoníku, tedy v Bürgerliches Gesetzbuch (BGB), úpravu dalších otázek např. v Arbeitszeitgesetz (ArbZG), Gesetz über den Nachweis der für ein Arbeitsverhältnis geltenden wesentlichen Bedingungen (NachwG), Allgemeines Gleichbehandlungsgesetz (AGG) či Kündigungsschutzgesetz (KSchG).

Základní pracovněprávní ustanovení představuje § 611a BGB o pracovní smlouvě, který upravuje základní povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele. Zaměstnanec má pro zaměstnavatele zejména osobně vykonávat závislou práci dle jeho pokynů. Zaměstnavatel má naproti tomu povinnost platit zaměstnanci za práci dohodnutou odměnu.

Podstatné podmínky, které by měla pracovní smlouva obsahovat, bychom však nenašli v tomto ustanovení, nýbrž v § 2 již zmíněného NachwG. Patří mezi ně např. začátek pracovního poměru, místo výkonu práce, popis práce, odměna za práci, pracovní doba či délka výpovědních dob. Neobsahuje-li pracovní smlouva tyto údaje, je zaměstnavatel povinen je zaměstnanci sdělit v písemné formě nejpozději do jednoho měsíce ode dne začátku pracovního poměru. Jedná se o zákonnou povinnost zaměstnavatele, bohužel však za její nesplnění nehrozí zaměstnavateli v podstatě žádné sankce. Určitý negativní následek porušení povinnosti lze spatřovat jedině v tendenci soudů přiklonit se k verzi tvrzené zaměstnancem, pokud se některá z těchto skutečností později ukáže spornou.[2]

Vznikne-li mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem spor, je vždy vhodné pokusit se jej nejdříve vyřešit mimosoudní cestou, nicméně ne vždy jsou takové snahy úspěšné. V takovém případě je pak třeba obrátit se formou žaloby na soud. K řešení sporů mezi zaměstnanci a zaměstnavateli jsou v Německu příslušné zvláštní pracovní soudy – Arbeitsgerichte. Řízení před soudem cizího státu je velmi náročné na znalosti cizího práva, tamních poměrů i jazykovou vybavenost. Lze proto doporučit svěřit danou věc do rukou advokáta majícího zkušenosti s německým právním prostředím. Nejen s pracovním právem v SRN Vám ochotně poskytne pomoc i naše advokátní kancelář.


[1] Bundesministerium für Arbeit und Soziales. BMAS – Mindestlohn [online]. [cit. 21. 9. 2021]. Dostupné z: https://www.bmas.de/DE/Arbeit/Arbeitsrecht/Mindestlohn/mindestlohn.html.

[2] Např. rozhodnutí LAG Niedersachsen ze dne 21. 2. 2003, sp. zn. 10 Sa 1683/02.

Autor: Mgr. Karolina Konečná, Dr. Tomáš Mach

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.